email: cmos.skolstvi@cmkos.cz, tel: +420 234 130 200
07.12.2016 | Ostatní | Informace z médií | Přečteno: 644x | Tisk

Čeští studenti si pohoršili

V přírodních vědách jsou na tom české děti hůře. Přibylo hlavně těch, které mají chabé znalosti.

Průměrně, průměrně a lehce podprůměrně. Tak dopadli patnáctiletí čeští žáci a studenti ve třech sledovaných disciplínách prestižního programu pro mezinárodní porovnávání studentů (PISA). A ve všech třech si oproti minulým testům z roku 2012 pohoršili.

Průměrné byly v porovnání s ostatními zeměmi jejich výsledky v matematické a přírodovědné gramotnosti, podprůměrné v gramotnosti čtenářské. Testováno bylo v Česku sedm tisíc patnáctiletých žáků a studentů.

Tito mladí lidé jsou jak u nás, tak v ostatních zúčastněných zemích zpravidla na konci povinné školní docházky. Testy PISA, jejichž úlohy řeší během dvou hodinových cyklů, neporovnávají dosažené znalosti. Hodnotí, nakolik jsou děti schopny informace, které dostanou v rámci zadaných úkolů, využít k jejich vyřešení.

Na Ústecku přírodě nerozumějí

Pokles, který české děti v testech zaznamenaly, je na hranici statistické chyby, takže není dramatický. Trend, který naznačuje, však nebudí optimismus. Varovné jsou pak podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala hlavně podrobné výsledky v přírodovědné gramotnosti, na kterou se PISA při posledním sběru dat soustředila.

Tyto výsledky ukazují, že od roku 2006, kdy byla přírodovědná gramotnost v rámci PISA prioritou naposledy, mezi českými patnáctiletými výrazně přibylo těch, kteří v testu dosáhli velmi slabých výsledků.

Testy, které patnáctiletí žáci vyplňují při tomto mezinárodním šetření, jsou podle dosaženého počtu bodů zařazeny do šesti hodnotících úrovní. „Od roku 2006 jsme zaznamenali pokles na nejvyšší úrovni o čtyři procenta, podíl žáků, jejichž výsledek testu odpovídá dvěma nejnižším úrovním gramotnosti, naopak stoupl o pět procent,“ upozorňuje Zatloukal.

Každé páté dítě podle něj odchází ze základní školy s tak nízkou úrovní přírodovědné gramotnosti, že může do budoucna ohrozit jeho uplatnění na trhu práce.

Podíl žáků, kteří v testech přírodovědné gramotnosti nedosáhli druhé základní úrovně, se však výrazně liší podle krajů. Zatímco v Praze nebo v Plzeňském či Zlínském kraji je takových patnáctiletých do 23 procent, na Ústecku jich PISA zaznamenala 35 procent a na Karlovarsku ještě o něco více, 38 procent.

Tento rozdíl se podle Zatloukala nedá vysvětlit jen socioekonomickými rozdíly mezi regiony. „Například Liberecký kraj dosahuje lepších výsledků, než by jeho socioekonomické situaci odpovídalo,“ dodává ústřední školní inspektor.

Za jeden z důvodů průměrných výsledků považuje Zatloukal vysokou selektivnost českého školství. Děti se už během druhého stupně základních škol rozdělují – jedny jdou do víceletých gymnázií, jiné do matematických či sportovních tříd – a kvalita vzdělání upadá.

Víceletá gymnázia škodí

Na výraznou selektivnost tuzemského školství poukazují nepřehlédnutelné rozdíly mezi výsledky, kterých dosahují žáci jednotlivých škol. „Rozdíly nejsou jen mezi základními školami a víceletými gymnázii, ale i mezi jednotlivými základními školami,“ upozorňuje Zatloukal. Pohoršení v testech PISA se nicméně týká všech typů škol, včetně víceletých gymnázií.

Pokud se porovnávají země s podobným kulturním zázemím, jako má Česká republika, jsou na tom lépe ty školské systémy, které děti v tomto věku nerozdělují. Jsou pro ně typické velké rozdíly v bodových ziscích mezi žáky jedné školy či třídy, mezi školami ale výrazné rozdíly nejsou.

Právě tyto země dýchají na záda školním systémům východoasijských zemí, které jsou pověstné drilem a jež se pravidelně umisťují na špici žebříčků. „Patří mezi ně severské země, jako je Finsko, Norsko nebo Dánsko. Ale také Polsko nebo Estonsko,“ vypočítává Zatloukal. Výkon patnáctiletých Estonců v aktuálním šetření PISA je opravdu výrazný, v absolutní špičce se umístili ve všech třech oblastech.

Za inspirativní považuje Zatloukal také dobrý výsledek Kanady, kde žijí velké komunity cizinců. „Pro kanadský školský systém jsou typické heterogenní třídy s velkým počtem dětí cizinců. Ve všech testech gramotnosti přitom dosahují nadprůměrných výsledků,“ vysvětluje ústřední školní inspektor.

Změna přístupu českého školství k dětem nicméně není příliš reálná. „Problém selektivnosti má dvě roviny a jedna z nich je politická. Vyžadovala by velký konsenzus, který by umožnil oslabit vícekolejnost na úrovni základního školství. To znamená nepodporovat další soukromé a komunitní školy nebo víceletá gymnázia,“ říká náměstek ministryně školství Stanislav Štech.

Chce se proto raději zaměřit na další aspekty, které jsou typické pro úspěšné země. „Za klíčový považujeme zejména důraz na výdaje do vzdělávání, na platy učitelů, kde máme velký dluh. Velmi důležité je také vzdělávání učitelů a důraz na rozvoj didaktik nebo osvojení nových metod výuky,“ říká Štech.

Zdroj: MF Dnes, 7. 12. 2016

Do systému vložil: Pečenka Petr

    Foto k článku

    Další články z rubriky: Ostatní

    Datum TitulekPodrubrika     
    27.03.2017 Zlatý Ámos 2017 korunován!Jiné    
    01.03.2017 Platy učitelů vyšší o 1500 korun, odbory žádají vícInformace z médií    
    09.02.2017 ČMOS PŠ se účastní společného projektu KZPS a ČMKOSJiné    
    21.01.2017 Soutěž o titul „Zlaté české ručičky 2017“ pro žáky středních školČMKOS    
    07.12.2016 Čeští studenti si pohoršiliInformace z médií    
    07.12.2016Přehled výhod pro registrované členyJiné  
    07.09.2016 Prezentace a prohlášení z manifestačního mítinku #KonecLevnePraceČMKOS   
    04.08.2016 Blíží se návrat mistrovské zkoušky? Ministerstvo školství navrhlo její podobuInformace z médií   
    13.07.2016 Stát možná bude platit školy podle počtu odučených hodin, ne žákůInformace z médií   
    13.07.2016 Sněmovna: Školy je třeba platit jinakInformace z médií    
    25.05.2016 Jednání Sněmu ČMKOSČMKOS    
    13.04.2016 Inkluze ve Zlínském kraji: žáci z praktických škol jinam nepůjdouInformace z médií   
    26.03.2016 Soutěž o titul „Zlaté české ručičky 2016“ pro žáky středních školČMKOS   
    16.03.2016 Ministryně Valachová chce zvýšit rozpočet školství o 18 miliardInformace z médií   
    22.02.2016 Kantoři úřední osobou jako policisté? Šikana na střední škole oživila debatu Informace z médií   
    12.02.2016 Ministryně školství a šéf školských odborů o platech (brífink)Informace z médií   
    11.02.2016 Kateřina Valachová: Chci 13 miliard a odklad inkluze nepodepíšuInformace z médií   
    02.02.2016 Školské odbory žádají zvýšení platů učitelů aspoň o 10 procentInformace z médií   
    27.01.2016 Prestižní profese? Učitel má o třetinu méně než jiní vysokoškoláciInformace z médií   
    22.01.2016 Valachová nechce děti zatahovat do problému uprchlictvíInformace z médií   

    Zpravodajství OS - poslední články

    28.03.2017 | ČMOS PŠ
    Den učitelů - významný den v kalendáři ČR
    Již 425 let uplyne 28. března 2017 od narození Učitele národů – Jana Amose Komenského. Tento den si připomínáme...
    27.03.2017 | Ostatní
    Zlatý Ámos 2017 korunován!
    Titul Zlatý Amos 2017 pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal učitel češtiny a angličtiny Lukáš Lis...
    23.03.2017 | ČMOS PŠ
    Zpráva Komise EU o ČR
    V únoru publikovala Evropská komise dokument s názvem Zpráva o České republice 2017. Dokument je publikován...
    22.03.2017 | ČMOS PŠ
    Neobsazené základny EXOD 2017
    Aktualizované neobsazené základny naleznete v tabulce v článku.
    22.03.2017 | ČMOS PŠ
    ČMOS PŠ pořádá semináře pro předsedy ZOOS
    Semináře pro předsedy základních organizací probíhají v měsíci březnu na mnoha místech v regionech.
    22.03.2017 | ČMOS PŠ
    Týdeník Školství č. 12
    Týdeník ŠKOLSTVÍ č. 12 vychází 22. března 2017. Učitelské povolání má vysokou prestiž. Opravdu?